Zlepšování implementace
Typologie a cíle
Na rozmanitost evropských venkovských oblastí mají vliv faktory hmotné, socioekonomické, ekologické a institucionální. Tato rozmanitost je jedním z největších evropských zdrojů, zároveň však tato skutečnost představuje pro mnoho členských státu výzvu ve snaze přesně definovat pojem venkovských oblastí. Tato definice je pro plánování politiky rozvoje venkova EU zásadní a zajišťuje její vzájemné doplňování s ostatními fondy EU určené pro rozvoj venkovských oblastí, zejména pak venkovských oblastí s výraznými potřebami.
Tematická pracovní skupina 1 (TWG1) byla založena v roce 2009 s cílem zaměřit se na tuto problematiku s ohledem na zlepšení účinnosti Programu rozvoje venkova (PRV) se zaměřením na místní specifika a potřeby venkovských oblastí. V čele s Evropskou komisí (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) provedla podrobný rozbor 23 národních a 12 regionálních PRV v programovém období 2007-2013.
TWG1 se zaměřila na to, jak členské státy a regiony:
- Definovaly nebo vybíraly venkovské oblasti v jejich PRV.
- Řešily problematiku vymezení a vzájemného doplňování různých EU nebo národních fondů.
- Vybíraly specifická zájmová území a jak vyhodnotily příslušné potřeby těchto území; rovněž způsob uplatnění opatření a zdrojů, a to i mimo rámec PRV k co nejlepšímu uspokojení těchto potřeb.
Závěry
Definice venkovských oblastí podle OECD*, která byla nabídnuta Evropskou komisí k potřebám členských států, byla aplikována pouze menšinou národních a regionálních PRV a ze závěrů pracovní skupiny vyplývá, že tato definice nemusí splňovat potřeby mnoha členských států.
Členské státy nebo regiony spíše využívají širokou škálu územních definicí ve snaze zaměřit se na opatření PRV.
V závislosti na jejich zaměření mohou být tyto definice kategorizovány, ať už ve smyslu odvětví (např. zemědělství a lesnictví), nebo místním (např. oblasti s nárokem opatření osy 3). Členské státy jsou si plně vědomy potřeby zřetelného vymezení hranic mezi fondy EU a rovněž možnosti vzájemného doplňování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova EAFRD a ostatními fondy, aby byly potřeby rozvoje venkova EU co nejlépe naplněny.
(*) Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), venkovské oblasti jsou převážně definovány jako oblasti, ve kterých více než 50% obyvatelstva žije ve venkovských komunách. Venkovské komuny jsou komuny s hustotou osídlení nižší než 150 obyvatel/ km2.
Stavební bloky revidované typologie venkovských oblastí
Vzhledem k rozmanitosti venkovských oblastí v rámci EU je důležité, aby každý členský stát a region použil pro venkovskou oblast příslušnou definici.
V této souvislosti byly navrženy tři „ Stavební bloky“, jež mohou být použity k definování typologie venkovských oblastí:
- Stupeň hmotné nevýhody.
- Ohleduplnost k životnímu prostředí.
- Socioekonomické znevýhodnění.
Patřičným zhodnocením každého stavebního bloku mohou být vytvořeny jednotlivé typologie, jež budou odpovídat potřebám daného členského státu nebo regionálním specifikům.
Každý stavební blok se skládá z jednotlivých faktorů (viz tabulka), a každý faktor lze měřit konkrétní sadou ukazatelů.
| STAVEBNÍ BLOKY REVIDOVANÉ TYPOLOGIE VENKOVSKÝCH OBLASTÍ | ||
|---|---|---|
Stavební bloky |
Faktory |
|
| Definice venkova | 1 | Hustota osídlení |
| 2 | Městské oblasti | |
| 3 | Využití půdy | |
| Blok 1- Hmotná nevýhoda | 4 | Hmotná nevýhoda |
| Blok 2 - Ohleduplnost k životnímu prostředí | 5 | Ohleduplnost k životnímu prostředí |
| Blok 3 - Socioekonomické znevýhodnění | 6 | Demografie |
| 7 | Socioekonomické problémy | |
| 8 | Ekonomická struktura | |
| 9 | Dostupnost městských služeb/úspory | |
Tímto způsobem lze vyvinout konkrétní typologie, jež by odpovídaly vybraným účelům politiky rozvoje venkova.
Hlavní zprávy
- TWG1 krok 1 zpráva [PDF
] - TWG1 krok 2 zpráva [PDF
]
- TWG1 závěrečná zpráva [PDF
], příloha 1 [PDF
], příloha 2 [PDF
], příloha 3 [PDF
], příloha 4 [PDF
]
Publikace výsledků
-
brožura TWG1 [PDF
] - Závěrečná souhrnná zpráva počítá se zpřístupněním hlavních poznatků závěrečné zprávy širší veřejnosti. Zahrnuje oddíly věnované hlavním složkám práce TWG1 (např. nepoužití definice OECD, vzájemné doplňování a vymezení, možné stavební bloky pro budoucí určování venkovské typologie): [PDF
]
- Prezentace závěrů TWG1 v PowerPointu znázorňující základní koncept práce: [PPT
]*, [PDF
]
(*) Vezměte prosím na vědomí, že soubor v PowerPointu je chráněn proti dalším úpravám. Pro otevření na něj dvakrát klikněte a poté zvolte možnost „pouze pro čtení“.
- Články s konkrétními tématy nebo elementy práce TWG1 byly vytvořeny za účelem zvýraznit relevantní problematiku:
- Články na téma definice venkova [PDF
]
- Články na téma stavební bloky [PDF
]
- Články na téma vymezení a vzájemné doplňování [PDF
]
- Články na téma definice venkova [PDF
- Případové studie – šest příkladů se zaměřením na programové aspekty pro názornou ukázku toho, jak lze PRV využít efektivněji:
- Případová studie Natura 2000 a ekologicky hodnotné zemědělské půdy [PDF
]
- Případová studie o konkrétních rozvojových oblastech [PDF
]
- Případová studie o venkovských oblastech způsobilých pro opatření osy 3 [PDF
]
- Případová studie o oblastech MAS (LEADER) [PDF
]
- Případová studie o znevýhodněných horských oblastech [PDF
]
- Případová studie o znevýhodněných podhorských oblastí [PDF
]
- Případová studie Natura 2000 a ekologicky hodnotné zemědělské půdy [PDF
- Příklady vesnické typologie: tři konkrétní příklady členských států (Itálie - Sardinie, Dánsko, Finsko), které vyvinuly podrobnější typologii.
- Příklad vesnické typologie: Dánsko [PDF
]
- Příklad vesnické typologie: Finsko [PDF
]
- Příklad vesnické typologie: Sardinie [PDF
]
- Příklad vesnické typologie: Dánsko [PDF
Pro více informací o TWG1 [PDF
]
