Veřejné statky
Poskytování veřejných statků
Veřejné statky a služby jsou přístupné všem, a z jejich výhod lze čerpat společně. Z definice statky a služby vyplývá, že tyto obvykle nejsou poskytovány prostřednictvím tržních mechanismů. Příklady veřejných statků, které jsou poskytovány prostřednictvím zemědělství: biologická rozmanitost zemědělské půdy, krajina, a přírodní zdroje jako jsou například voda a půda. Zemědělství dále rovněž ovlivňuje ekonomické nebo sociální veřejné statky, kupříkladu rozvoj aktivních a prosperujících venkovských komunit.
Vzhledem k významným technologickým a technickým změnám, jež zemědělství zaznamenalo (včetně intenzifikace využití půdy a opuštění okrajové zemědělské půdy) nelze již nadále považovat poskytování veřejných statků za samozřejmost. Je třeba postupovat cíleně tak, aby se zabránilo a předešlo například neustálému snižování počtu mnoha různých živočišných druhů a přírodních stanovišť, nedostatku vody, lesním požárům, půdní erozi, a také hromadnému stěhování lidí z venkova do městských center.
Zemědělství a politika rozvoje venkova má v tomto směru významný potenciál k přispění poskytování veřejných statků, a tato skutečnost se stále více dostává do povědomí široké veřejnosti.
Tematická pracovní skupina 3 (TWG3) „Veřejné statky a intervence veřejného sektoru“ byla zřízena počátkem roku 2009, s cílem zabývat se problematikou veřejných statků, a prozkoumat podíl politiky rozvoje venkova EU. Pracovní skupina, složená z národních odborníků, zástupců NGO, a předsedá jí Evropská komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) byla podporována analytickou prací vědeckých odborníků.
Závěrečný seminář se uskutečnil v prosinci 2010. V rámci semináře byly prezentovány výsledky práce větší skupině zúčastněných stran a širší veřejnosti byl objasněn pojem veřejné statky. Seminář rovněž názorně ukázal, že koncepční rámec veřejných statků poskytuje společný základ pro diskuzi o společné zemědělské politice (CAP) a Programy pro rozvoj venkova (RDPs).
Hlavní závěry
Hlavní závěry TWG4 obsahují:
- Rozvoj venkova nabízí v rámci společné zemědělské politiky (CAP) celou řadu účinných opatření pro podporu uplatňování zemědělských systémů šetrných k životnímu prostředí, postupů řízení, jakož i investic prospěšných pro poskytování veřejných statků.
- Řada těchto opatření, zejména opatření zemědělsko – ekologická, má pozitivní multiplikační dopad na řadu venkovských aktivit, podporu růstu pracovních příležitostí, turistiku a produkci výrobků s přidanou hodnotou.
- Rozvoj schopností a znalostí obhospodařovatelů půdy, a znalost, jako například školení v oblasti environmentálních řídících technik, nebo rady v oblasti používání trvale udržitelných zdrojů, což se ukázalo jako obzvláště účinné při iniciování změn chování.
- Při plánování opatření je třeba dodržovat opatrnost, a tato opatření musí být vybírána a realizována v souladu s místními potřebami. S cílem zajistit účinnou, efektivní a průhlednou realizaci těchto opatření, je nezbytné mít na místě pracovní systém monitoringu a hodnotící systém.
- Zemědělsko – ekologická opatření jsou nejvýznamnější politické opatření, které přispívají k poskytování ekologických veřejných statků v oblasti zemědělství. Podporují ekologické služby, a využívání ekologicky šetrných zemědělských postupů. Úspěch takových opatření spočívá v jejich flexibilitě, a potenciálu být navržen v souladu s místními potřebami.
Hlavní zprávy
Publikace výsledků
-
Souhrnná zpráva, i přes zachování „technického“ obsahu, adres a se zaměřením na veřejnost, s cílem představit závěry TWG3 ve stručnější a přehlednější podobě. [PDF ]
-
Brožura „Veřejné statky a intervence veřejného sektoru v zemědělství“ [PDF ]
- Prezentace v PowerPointu „Veřejné statky a intervence veřejného sektoru“
-
Veřejné statky a veřejná intervence v zemědělství [PPT ](*) + [PDF ]
(*) Vezměte prosím na vědomí, že soubor v PowerPointu je chráněn proti dalším úpravám. Pro otevření na něj dvakrát klikněte a poté zvolte možnost „pouze pro čtení“.